8 věcí, které bych si přála vědět, než jsem šla studovat práva

7:12

Asi jste už zaznamenali, že studuji třetím rokem práva v Praze na Karlovce. Často mi kvůli tomu píšete na instagram (hlavně ohledně přijímaček, takže Vám doporučuji tenhle článek), takže jsem se rozhodla, že pro Vás čas od času něco napíšu. A jelikož jsem teď už začala mít opravdu dost právních předmětů, začalo mě to i víc bavit, takže už budou ty články i víc objektivní než na začátku studia, kdy jsem z toho byla dost otrávená a znechucená :D

1. Historie nemusí být vždy zábavná.
Na začátku studia Vás moc praktického práva nečeká. Čeho ale budete mít požehnaně je historie práva. Zjistíte, že dějiny nejsou jen o válkách, Napoleonovi a Mezopotámii. Budete probírat župní zákony, horní zákon a nebo třeba právní prameny Francie v 15. století. Na druhou stranu takové ordály a otroci v římské právu můžou být někdy i zábava.

2. "Nejtěžší je se tam dostat."
Tohle podle mě není úplně pravda, ale dost často se to říká. Dostat se tam není sice úplně jednoduché, ale pokud posbíráte dostatek bodů navíc (za státnice z AJ a dalších jazyků nebo za maturitu s vyznamenáním), nemusí to být zase tak hrozné. Pro mě osobně byla nejhorší první ústní zkouška. Dohromady jsem se na ní učila asi jako na celou maturitu (cca 10 klidnějších dní), tři dny jsem nemohla skoro spát a v osudný den jsem tam málem ani nedošla, jak mi bylo špatně.

3. Času máte, kolik si ho uděláte.
Není pravda, že byste se na právech museli přes rok hodně učit, nebo že byste tam byli celý týden od rána do večera. Rozvrh si můžete zařídit úplně podle sebe (na každý předmět je několik paralelních seminářů a na přednášky se většinou moc nechodí) a do školy tak klidně můžete docházet jen jeden den. Navíc postupem času zjistíte, které seminaře mají význam a který ne, takže se Vám docházka třeba ještě zúží. Máte tedy spoustu časi na práci, při které můžete posbírat praktické vědomosti (a přichází na řadu bod 4).

4. Jako student práv si při praxi moc nevyděláte.
To, že se na právo podíváte z té praktické stránky (pokud Vás k tomu tedy pustí a Vaše úloha nebude spočívat jen v tom, že běháte po soudech, fotíte spisy a zvedáte telefony) je na jednu stranu sice fajn a můžete se hodně naučit, ale na druhou stranu to není zrovna nejlepší způsob jak si vydělat na živobytí. Hodně lidí kvůli tomu zvolilo brigádu úplně mimo praxi, protože si měsíčně potřebují vydělat třeba na nájem, k čemuž většinou 90-100 kč/hod. opravdu nestačí. 

5.  Jedna zkouška je opravdu jako celá maturita.
Další věc, kterou mi každý říkal, než jsem sem šla. A více méně je to pravda. Na jednu ústní zkoušku mám většinou tak 150 stránkový výcuc, který ale dále prokládám samotným zákonem a taky učebnicí. Dohromady se v průměru na jednu zkoušku učím tak 6 dní téměř v kuse. Zlatá maturita!

6. Neučíme se zákony nazpaměť. Většinou.
Před právama mě všichni strašili tím, že budu muset umět zákony nazpaměť. I lidi se obecně myslí, že právníci znají každý zákon zpaměti. Můžu Vás uklidnit ale neznají. Vědí akorát, kde co hledat a to nejdůležitější si prostě časem zapamtují. To samé platí i o studentech. Na zkoušku většinou stačí znát pár nejdůležitějších paragrafů, ale nestává se, že by je někdo chtěl citovat slovo od slova. Na tož celé zákony.

7. Domácí příprava záleží čistě na Vás 
Pokud nejste fanoušci dlouhých domácích úkolů a neradi trávíte mimo školu čas učením, bude se Vám na téhle škole líbit. Úkoly jsou sice často zadané (čtení judikátů hlavně), ale když je neuděláte, většinou se nic nestane. Já jsem na to třeba v prváku úplně prděla :D Ale teď už se často sama od sebe na nějaké předměty připravuju a ani mi to nějak extra nevadí, protože si časem uvědomíte, že ostatním nezáleží na tom, co Vás naučí, mělo by na tom záležet jenom Vám samotným :)

8. Lidi na právech nejsou jenom nudní šprti
Tohle byla věc, které jsem se dost bála, hlavně protože se ode mě ze střední nikdo do Prahy nedostal a tak jsem tam šla vlastně úplně sama, aniž bych nikoho neznala. Pokud jste na tom někdo stejně, tak Vám určitě doporučuju jet na seznamovák (a klidně na dva), protože většina mých kamarádů je právě odtamtud. Poznala jsem spoustu fajn lidí, které mají i jiné koníčky než sedět v knihovně a hltat učebnice. Neříkám, že tam takových lidí není taky dost, ale určitě je tam i spousta normálních lidí, které taky občas vyhodí od zkoušky, nebo zrovna nemají načtené všechny judikáty od A do Z.

Tak a to je asi tak všechno, co mě teď napadá. Líbí se Vám tyhle typy článků?:)

You Might Also Like

8 comments

  1. Odpovědi
    1. jojo, když už ho mám hotovýho, tak ano :D:)

      Vymazat
  2. to je skvělý článek! přesně takový bych chtělanajít ke svému studijnímu oboru, který, bohužel, nejsou práva..... http://lalpap.wixsite.com/linstrifles

    OdpovědětVymazat
  3. Tyhle články se mi líbí, jen mi teda většinou přivodí nižší tlak, pocit na omdlení a totální depresi, protože prostě nevidím způsob, jak bych tu vejšku mohla zvládnout :D Nemířím úplně na práva, ale na medicínu, takže jsem si taky nevybrala úplně slavně :D

    Pauline's Tiny World

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Anetko

    Super ze sa tu nasiel dalsi pravnik! =)

    Ja som skoncila skolu pred skoro 10 rokmi a k tomu pridala dalsie dva roky na LLM v UK a ked mozem tak tu je par mojich postrehov ktore by som do listu pridala:

    - pravo je ovela vzrusujucejsie v skole ako v realite advokatskej kancelarie
    - to co ta v skole najviac bavi (u mna to bola kriminalistika a kriminalne pravo) bohuzial nie je vzdy to co nakoniec robis
    - cim dlhsie studujes tym lahsie to ide - v mojom poslednom rocniku som v skole travila len par hodin tyzdenne
    - studium prava nie je o inteligencii ale o tom aku dobru mas pamat a ako dlho vies odolat navalu informacii (u nas v skole to vela ludi vzdalo po prvom rocniku)

    Rimske pravo si pamatam dodnes, na tom sme sa vela nasmiali, aj ked pri skuskach bolo skor do placu =)

    Drzim palce pri studiu!

    Lucia

    OdpovědětVymazat
  5. Nudná šprtko! :D haha jo, pamatuju si, jak mě každej strašil, že "právníci se to učej nazpamět jak telefonní seznam" a já si říkala, že se to nikdy nenaučim.. a taky jsem věřila tomu, že maturita je nejtěžší zkouška "v životě" tenkrát. No, haha.
    P.S. - v den obecek jsem se taky málem pozvracela :D
    The Linheart

    OdpovědětVymazat
  6. síce som už po škole ale podobné články by som viac než ocitila v období, keď som sa rozhodovala kam pôjdem na školu :P

    Viki Ceglédyová

    OdpovědětVymazat