Jak se ráda sebevzdělávám

2:13

Poslední dobou si čím dál víc uvědomuji, že každý máme jenom určitý čas a já ten svůj nechci strávit v nevědomosti a jen tak ho promrhat. Už se pomalu smiřuji s tím, že nikdy nebudu umět všechno, co bych chtěla, nikdy nebudu vědět o každé události, která se stala a rozhodně nikdy nepřečtu všechny ty knihy, o kterých vím, že by mi toho tolik daly. Ale to není důležité. Důležité je, jak strávím čas, který tu mám a jak naložím s tím, co se naučím.

O tom, že jsem začala poslouchat Deep talks od Petra Ludwiga, jsem Vám už psala na instagram. Je to ideální způsob, jak se dozvědět spoustu věcí, spojit si různá fakta a využít tak čas, který jinak trávím neužitečně (např. chůzí na metro, cestou v metru nebo v autě, při vaření a uklízení, ...). A právě jeden jeho rozhovor (s Mikulášem Minářem, zakladatelem spolku Milion chvilek) mě přivedl na tenhle článek. Uvědomila jsem si, že nestačí toho jen hodně vědět, ale je důležité to potom nějak využít a posunout dál. Tohle přesně udělal Mikuláš Minář, když už se nemohl víc dívat na to, jak Babiš klame lidi a založil tenhle spolek, aby jim alespoň trochu otevřel oči. Nebo Jaroslav Kmenta, když napsal knížku Boss Babiš. Ale není to jenom o politice, jsou to i další, každodennější věci.

Třeba já jsem na sebe vždycky hrozně naštvaná, když jsem s kamarády v hospodě a oni se baví o něčem, o čem třeba nic moc nevím. Vždycky si říkám, proč jsem si o tom nic nepřečetla, když jsem o tom slyšela už víckrát, ale prakticky o tom nevěděla vůbec nic. Na druhou stranu se ale musím taky pochválit, protože se pořád snažím mít přehled o všech základních aktuálních věcech - politická situace, sportovní události, teroristické útoky, ... ale i třeba o tom, co dávají zrovna v kině, nebo jaká vyšla tenhle měsíc zajímavá knížka. Přijde mi to důležité a hlavně to dost ulehčuje komunikaci s dalšíma lidma.


Sebevzdělávání je důležité. Čím víc toho umíte, tím větší máte výhodu před ostatními - ať už na trhu práce nebo v čemkoli jiném. V dnešní době si největší výhodou můžete získat cizími jazyky, které využijete jak při práci, tak při cestování, nebo třeba jen když Vás zastaví turista v Praze a ptá se na cestu. Mně osobně studium cizích jazyků neskutečně baví. Hodně lidí mi vždycky říkalo, že na to mám talent a že chápou, že mě to baví, když mi to jde. Nic jsem na to neříkala, ale věděla jsem, že nemají pravdu. Nemám na to talent, naopak v tom dost tápu a dá mi to občas opravdu zabrat. Snažím se ale s tím jazykem vždycky sžít a věnuji tomu hodně svého volného času (od příštího týdne třeba začínám chodit na kurzy ruštiny) a to je ten důvod, proč mám pak náskok před ostatními - věnuji tomu víc, než bych musela. No a jestli Vás zajímá, jak se cizí jazyky učím, tak jsem o tom psala článek tady.

Poslední věc, kterou bych tu ráda zmínila, jsou kurzy. Já jsem za svůj život navštívila jenom pár kurzů (ten poslední se týkal blogování a instagramu) a přijde mi to hrozná škoda. Občas se sice může stát, že je kurz úplně o ničem, ale vždycky tam potkáte lidi, které zajímají podobné věci jako Vás, a se kterými tedy vždycky najdete společnou řeč, což je hrozně super. Já jsem si v rámci svého "musím se toho co nejvíc naučit" pocitu vzpomněla na to, že v rámci spolupráci se stránkou vimvic.cz mám ještě jeden kurz o blogování, takže hned jak dopíšu tenhle článek, tak se do něj pustím. Kromě blogování a cizích jazyků bych si taky ráda našla nějaký kurz na kreativní psaní, na marketing a taky nějaký kurz osobního stylu.

A pro ty, co byli líní si přečíst celý článek, tu mám ve zkratce 5 způsobů, jak se já ráda sebevzdělávám:

1. Čtu knížky. O historii, o cestování, duchovní, v angličtině a i ty, kde je krásná čeština, nebo mě prostě jenom zaujme příběh.

2. Učím se cizí jazyky. Chodím na kurzy, zapisuju si předměty ve škole, koukám na seriály, poslouchám písničky.

3. Čtu zprávy. Snažím se si vybírat kvalitní zpravodajství, což  je pro mě třeba Rozhlas a Respekt.

4. Poslouchám podcasty. Deeptalks, Demarketig, Ted talks.

5. Plánuji se přihlásit na nějaké kurzy. Kreativní psaní, marketing, osobní styl, ...

Zajímalo by mě, jaký máte na tenhle článek názor, jestli se Vám líbí, nebo máte radši ty klasické, kde jsou hlavním bodem hlavně fotky. Vím, že už moc lidí blogy nečtu a když už, tak hlavně kouká na fotky, tak pokud někdo dočetl až sem, budu ráda, když mi dáte vědět do komentáře :)



You Might Also Like

2 comments

  1. Sebevzdelavani je hrozně důležité, jinak člověk zakrni. Taky se snažím číst, sledovat dění, s přítelem vedeme spoustu filozofických debat a nemám ráda takové to povrchní tlachani. Na druhou stranu se mi zase stává, že jsou témata, která nemám s kým probrat. Ne všichni mají politicky přehled, určitý nadhled na život, nectou, nezajímají se.

    OdpovědětVymazat