Mallorca, ostrov snů

8:07

To, že miluju všechno španělský a jihoamerický, je už známá věc. Opět jsem se v téhle své lásce utvrdila na Mallorce, kam jsme se s Mildou na konci srpna vydali. Řeknu Vám, že čekat s mořem až na konec srpna je docela výzva - zvlášť, když už polovina instagramového světa byla u moře v červnu. Ale vyplatilo se to, a i přes moje štěstí neštěstí jsme chytili úžasný počasí - vedro na koupání a příjemné větrné dny na výlety.

Na Mallorce jsem byla už jako malá a mám to pořád zafixované jako nejlepší dovolenou z dětství - poprvé letadlem, podruhé u moře a poprvé ve velkým resortu s bazénem, k tomu navíc navštěva delfinária a asi nejlepší zážitek ze všech dětských dovolených, co mám - návštěva labyrintu! I tahle druhá návštěva Mallorky byla pro mě nejlepší - nejlepší dospělácká dovolená a já se fakt divím, že jsem tam někde nevzala místo číšnice a nejsem tam do teď.

Vsuvka pro případné zájemce, kteří se rádi smějí cizímu neštěstí:
Ještě než Vám začnu povídat o tom, kam byste se měli na Mallorce podívat, povím Vám jednu povídku. O holce, která si myslela, že si sama vyplní celní prohlášení a ušetří 550 Kč za vyplnění. To, že jsem se týden před odletem rozhodla, že nutně potřebuju nové plavky, byla už moje předdovolenková klasika. To, že nikde v obchodech už nic neměli, byla taky klasika - na konci srpna už jsou prostě obchody plné podzimních kolekcí (nechápu, proč jsem s tím nepočítala). Rozhodla jsem se tedy objednat si (ještě s holkama) plavky ze Zaful a samozřejmě celková cena přesáhla 25 euro (protože prostě tři holky, no). A tak přišla moje první zkušenost s celním řízením. Na DHL jsem si odklikla, že si to zařídím sama, protože přece nebudu utrácet 550 Kč za vyplnění nějakého prohlášení, když studuju práva (to asi znamená, že jsem vševěd totiž), no ne? Už když jsem přišla na celní úřad a nikde nikdo nebyl, začínalo mi to být divné. Suverénně jsem odmítla radu celníku, kde najdu online návod na vyplnění prohlášení a se slovy v zádech, že to určitě bez něj nezvládnu, jsem si hrdě odešla sednout za taťkou do vedlejší místnosti a vyplnit ho. No zkraťme to - po hodině přemlouvání a prosení, ať si to nechám vyplnit od DHL, breku, rozčilování se a nadávání, jsem zaškrtla tu ponižující ikonku "nechám si celní prohlášení vyplnit" a vrátila se, ještě pořád ve špatném rozpoložení, domů. Plavky mi nakonec přišly den před odletem a se všemi poplatky mě jedny vyšly na cca 500 Kč, což je na čínský eshop docela dost. Jediné štěstí bylo, že se mi všechny do jednoho opravdu líbí a nebyla to tedy zbytečná koupě. Nicméně poučení pro všechny, co si myslí, že spolkli všechnu moudroust světa - ne, celní prohlášení opravdu sami nevyplníte! Jo a taky si radši nekupujte nic z eshopů mimo EU, co bude mít hodnotu větší než 25 euro.




Zpátky k Mallorce - byli jsme ubytováni kousek od Palmy, hlavního města, v hotelu Sant Jordi, což byl sice starší hotel, ale personál byl hrozně milý, všude bylo čisto a uklizeno a vařili tam naprosto skvostně (i když na obrázcích jsme viděli sushi, které jsem očekávala každý den a nedočkala se). Hned u hotelu byla pláž Platja de Palma (z názvu jsem přišla na to, že se tu dost používá katalánština - takže žádná playa, ale platja - teda vlastně jak kde, asi záleží na náladě - prostě španělská nátura), což je asi nejdelší pláž na Mallorce, takže není vůbec přelidněná a moře je tam krásně čisté.

Na Mallorce se dá celkem snadno cestovat autobusem (jedna cesta vás vyjde na 1,5 euro), což se hodí, když si pak na výletě chcete dát San Miguela (nejoblíbenější místní pivo). My jezdili autobusem hlavně do Palmy a taky do Primarku (je kousek od Palmy), protože jsme si samozřejmě zapoměli ručníky na pláž. Palma je krásné historické město hned u přístavu a najdete tam jak spoustu malých obchodů se suvenýry a drobnostmi, tak obchody velkých módních řetězců. Nás s Mildou nejvíc zaujal přístav a obrovské lodě, to prostě ve svém městě chceš.

Na dva dny jsme měli taky půjčené auto, takže jsme se vydali i na vzdálenější výlety. Půjčovali jsme si auto přes Rentalcars a celkem nás to vyšlo asi na 1300 Kč na dva dny s pojištěním (bez benzínu) a řeknu Vám, řízení na Mallorce není jen tak. Pokud nebudete projíždět zakázy vjezdu, vlastně se nikam nedostanete. Parkovat musíte na okraji silnic a na úzkých silnicích v horách se třeba vyhýbáte autobusu. I přesto tam na sebe nikdo netroubí a všichni jsou v klidu a v pohodě. Ale nedoporučuji si půjčovat skútr, v těch horách budete rádi, že jste v "bezpečí" auta.

První den jsme měli v plánu historická městečka na severu, která jsou všechna hrozně podobná, ale všechna naprosto krásná. První jsme navštívili malou vesničku Fornalutx, kde je to všechno sladěný víc než kdejaký profil na instagramu. Potom jsme jenom projeli Sóller (protože nebylo kde zaparkovat) a vyrazili do Deii, kam jsme se šli podívat na úžasné vlny do zátoky Cala Deia. Poslední zastávkou byla Valldemossa - město, které je známé hlavně díky polskému skladateli Chopinovi, který se tam ve stáří přestěhoval.
Cala Deia


Deia
Fornalutx




Valldemossa


Druhý den jsme si vyhradili na pláže. První na programu bylo asi největší lákadlo Mallorky - Caló des Moro. Je sice pravda, že je to tam doslova dechberoucí, pokud máte ale vůbec šanci se nadechnout, natož pak si snad lehnout na ručníky - to nepřipadalo v úvahu, protože, jak už jsem řekla výše, je to prostě největší lákadlo. I přesto, že tam cesta není nejjednodušší a šli jsme to přes půl hodiny, je to nechutně přelidněný, což Vás dost odradí. Vyfotili jsme si tam teda výhled (protože i přes to všechno, ten za to prostě stojí), vykoupali se v té průzračně modré vodě, užili si ten nejjemnější písek, vyfotili pár srandafotek na gopro a jeli dál. Další místo bylo ale úplně stejně přelidněné, a tak jsme se na Playa (pro změnu ne platja, měli v tom občas bordel) de S'Amarador jenom prošli po skalách a jeli zase dál. Jak se říká, to nejlepší nakonec! U přístavu Es Trenc jsme zaparkovali na místech pro rezidenty, protože 5 euro za hodinu je fakt dost. Prohlídli jsme si lodě, které byli vytahané na pobřeží, a zamířili na pláž, kde byl pozvolný (hodně pozvolný) vstup do moře, krásně jemný písek, ne tolik lidí a všude krásně čisto. Prostě super zakončení dne. Auto jsme vrátili bez úhony (což se vzhledem k silničním podmínkám dost divím) a deposit se nám taky vrátil celý (až na poplatek za mladého řidiče), takže server Rentalcars a půjčovnu Wiber můžu doporučit.
Ty fotky z Gopro budeme muset ještě vyladit :D






Zbytek dnů jsme se povalovali na pláži, užívali si s Robertem (to je ten sympatický růžový plameňák, kterého jsem dostala od Mildy, čehož Milda později, když ho musel nafouknout, dost litoval), jezdili do Palmy a procházeli malé obchůdky, já si četla a Milda sbíral mušle, taky jsme chodili do restaurací na jídlo, nebo jsme pro změnu jedli na schodech bagetu s jamónem, protože jsme zrovna nechtěli utrácet a jen tak vymýšleli, jak se nevrátit do Prahy a zůstat tu už napořád. Miluju to tu!







You Might Also Like

5 comments

  1. Naši byli minulý týden na Mallorce, dnes v noci jsme pro ně akorát byli na letišti :-) tak aspoň vím, jak se tam hezky měli :-) a jako správní Češi si nejvíc pochvalovali jídlo. Moře bylo prý také fajn, jen zrovna chytli velké vlny :-) no třeba se tam také někdy podívám :-)
    All my cosmetics

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkné fotky!! :-) Na Mallorcu neboli ostrov snů bych se také ráda podívala.

    Nela z blogu Růžová rtěnka

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné fotky, na Mallorcu bych taky jednou ráda :) Kamarádka tam byla loni na brigádě a nedá na ni dopustit. S tím celním prohlášením mi to je líto, ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí!

    S láskou,
    ELIS MINAROVÁ

    OdpovědětVymazat