Moje tipy na podzimní čtení

8:44

Přes prázdniny, které mám jako vysokoškolák celé tři měsíce, jsem si dala za cíl přečíst 10 knížek, abych se trochu přiblížila ke svému 20 knížkovému cíli za rok 2018. Nakonec jsem jich zvládla (zatím) jen 8, ale za to si myslím, že většina z nich určitě stála za to - některé z nich se objeví v dnešním článku.

Jelikož je podzim často upršený, taky počasí zrovna nevyzývá k tomu být celý den venku a zároveň se ještě neblíží zkouškové období, takže i ve škole je celkem pohoda. A protože je tedy tohle období ideální na čtení, připravila jsem si pro Vás dneska 6 tipů na knížky, které byste si tenhle podzim mohli přečíst :)


Erik Tabery - Opuštěná společnost
Tuhle knížku bych jednoznačně zařadila do povinné četby. Krásně popisuje politiku (nejen) dnešní doby, spojuje ji s historickými fakty a vysvětluje různé principy fungování našeho státu a také různé politické nástroje jednotlivých předních osob české politické scény. I když není psána úplně z objektivního hlediska a hodně zastává názory TGM a Václava Havla, myslím, že může leckomu otevřít oči a pospojovat souvislosti, které třeba dříve neviděl. Erika Taberyho, šefrédaktora nezávislého týdeníku Respekt, sleduji už poměrně dlouho na Twitteru a s většinou jeho názorů se ztotožňuji. Přijde mi totiž, že své postřehy na každý problém dokáže popsat a vysvětlit tak, že i lidem politikou nepolíbeným, je všechno hned jasnější a srozumitelnější. Pokud Vás zajímají témata jako uprchlická krize, populismus a moc sociálních sítí, nebo třeba osobnosti jako Havel, Masaryk a Babiš, určitě si tuhle knížku půjčte nebo pořiďte a hezky v klidu si ji přečtěte - čím pomaleji, tím víc si toho z ní odnesete.

Andrej Pogožev - Útěk z Osvětimi
O téhle knížce už jsem toho slyšela tolik, že jsem věděla, že jednou musí být součástí mé sbírky knížek z koncentračních táborů. Kolikrát jsem ji zahlédla v seznamu knih, které si člověk za život musí přečíst, a proto mě moc potěšilo, když jsem ji letos v létě dostala od Kačí k narozeninám. Přiznám se ale, že nakonec dostal přednost Tatér z Osvětimi (viz níže), protože to byla novinka a všude psali, že je to vlastně takový jiný příběh z Osvětimi. I na tuhle si ale určitě na podzim najdu čas a vy byste měli taky.

Alena Mornštajnová - Slepá mapa
Tuhle knížku jsem začala číst před pár dny, protože jsem si říkala, že někdo, kdo napsal Hanu, musí být prostě pan(í) spisovatel(ka), a tak určitě nebude ztráta času, když si od ní přečtu i její předešlá díla. Navíc mi knížka byla nadělena od mé spřízněné čtenářské duše, takže nebyl důvod dlouho nad touhle knížkou váhat. Mám přečtenou teprve první část, ale je to napsané tak krásně, že stránky ubíhají samy. Zajímavý příběh, tři generace žen, která si každá prošla svými problémy - a ať už to byla tuberkulóza, zabírání Sudet, nebo důstojník StB. Styl autorčina psaní mi hodně připomíná knížky od Jiřího Hajíčka, do kterého jsem se po knížce Rybí krev absolutně zamilovala. Myslím, že není potřeba říkat víc, protože už jen jméno autorky mluví samo za sebe.

Přiznávám, že tuhle knížku jsem si vybrala jen proto, že je z kolekce Pestrá řada, a už jen ten název mi říká, že tu knížku nutně potřebuji. Dlouho jsem se do ní nemohla začíst, ale nakonec mě do sebe tak vtáhla, že jsem nedokázala přestat číst. Příběh o ženě, která kvůli svému manželovi patřila do vyšší společnosti, ale duší to byla vlastně úplné normální, i když trošku trhlá, holka z vesnice, která měla ráda zvířata, přírodu a nenáviděla války a násilí. Když ale přišla druhá světová válka, musela se přizpůsobit podmínkám a měla tušit, že jim místní nikdy neodpustí, že si do svého zámeckého sídla začnou zvát Němce. Nevadilo, že to nebyla tak úplně jejich volba, partyzáni na ně pohlíželi jako na kolaboranty, co nestojí za místními obyvateli a paktují se s nepřítelem. Jak mladý pár nakonec dopadl, se dozvíte až na konci příběhu a já jsem do poslední chvíle byla opravdu napnutá. Příběh je vyprávěn z pohledu pěti lidí, kteří se všichni shodují na jednom - Veronika byla moc fajn ženská a nikdo ji nepřál nic špatného. Kam ale po válce zmizela?

Helen Fieldsová - Dokonalé stopy
Tenhle první díl detektivní série (druhý díl mimochodem vychází už v říjnu - Dokonalá kořist) obletěl Instagram neskutečnou rychlostí. Jelikož tenhle žánr skoro vůbec nečtu (i když bych moc chtěla), rozhodla jsem se, že aspoň tuhle knížku musím zkusit, protože anotace mě opravdu zaujala. Hlavní postavou (asi obětí) je právnička a co jsem tak vyčetla ze všech recenzí, je tenhle příběh zřejmě dost brutální, což mě o to víc láká, protože jsem blázen a ráda sama sebe straším. Zatím mám přečtených jen pár stran, ale čtení je poutavé a hned od začátku dost čtivé, takže pokus jste fanoušky detektivek, určitě běžte i do téhle. 

Tahle knížka se určitě zařadí mezi ty TOP, které letos vyšly. Už jsem o ní psala recenzi na Instagramu, protože na mě tak zapůsobila, že jsem se z toho potřebovala hned vypsat. Jedná se o trochu jiný příběh z koncentráku, než všechny, které jste dosud četli. Tentokrát narazíte na hlavního hrdinu, který je privilegovaný - dostane lepší práci, větší příděly jídla a lepší místo na spaní. Tyhle výhody ale pouze nevyužívá, snaží se pomáhat ostatním, co mu jenom síly umožní. I přesto má ale občas pocit, aby ho ostatní nebrali za zrádce - jen proto, že mu bylo umožněno něco, co jiným ne. Při čtení téhle knížky pravděpodobně neuroníte tolik (možná žádnou) slz jako při ostatních příbězích z koncentračních táborů. Je to příběh lásky a naděje, která všechny hrůzy koncentráku potlačila. Kromě toho ale získáte pohled na tábory i z jiné stránky - zjistíte, že tam pracovali i lidé z okolních vesnic, kteří se večer vraceli k teplu rodinného krbu, přečtete si o fotbalovém zápase, kdy se jedna strana za každou cenu snažila nevyhrát, a taky proč jedné ženě zůstaly na hlavě vlasy. Autorka Vám potom odtajní i podrobnosti z života hlavního hrdiny po válce a taky o tom, že se (naštěstí) nikdy nedozvěděl, jak to umřeli jeho rodiče, za které se vlastně na začátku příběhu obětoval.

A co byste doporučili jako podzimní čtení vy mně?:)

You Might Also Like

3 comments

  1. Moc krásné knihy přímo na podzim, knihy o druhé vs. válce na podzim patří. Jinak slepá Mapa od Aleny je moc skvělá! :)

    allaboutcandyslife

    OdpovědětVymazat
  2. Nečetla jsem ani jednu z knih, nejvíce mě zaujal asi ten Tatér z Osvětimi. To si rozhodně musím přečíst.
    http://life-by-marie.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat